* 2 *

Tvá přítomnost je jako požehnání,
ztrácím se ve tvých sladkých záchvěvech.
Natáhnu ruku s otevřenou dlaní,
zatímco čekám zatajuji dech.

Půjdeme světem už navždy ruku v ruce?
Spojeni volbou a snad i něčím víc?
Napětím téměř puká moje srdce.
Vím, každé spojení má rub a nejen sladký líc.

I tvoje přítomnost má tedy svoje vady,
bodáš mě do uší a pak se mi chce řvát.
Nebudem jedním, ne teď a rozhodně ne tady.
Vždycky tě zaženu, budeš mi unikat.

Ach přiznej si má zpropadená pýcho,
že nedokážu v dlani udržet si ticho.