Šťastná hodinka

"Víš, že ses mi vždycky líbila? Už na střední." 

Radek na mě mrkne. Nevím, co říct, tak z rozpaků dopiju drink. 

"Můžu tě pozvat? Co piješ?"

"Jmenuje se to Polibek slunce. Mám pocit, že tam je všechno, co barman našel."

Zasměje se a objedná mi zmíněný míchaný drink a sobě láhev piva.

S každým dalším drinkem nechápu, proč mi vždy přišel tak namyšlenej. A nesympatickej. A povrchní. A ošklivej.

S přibývající hladinkou byl vlastně velmi přitažlivý. Najednou ho zvu domů.

Čekáme na taxík. Přicházejí první polibky.

Až přijde i poslední. Žaludek se bouří. Polibek slunce přímo na jeho boty. 

Fuj.