Chag Chanuka Sameach

Byl Svátek Světel. Jaká ironie, když to jediné Světlo svět opustilo ani ne před rokem.

Rodina se povzbudivě usmívá, když bere služebnou svíci, a jednu po druhé zažehne osm na svícnu.

"Pochválen buď Hospodine, králi světa, stvořiteli nebe i země, který nám daruješ život a který jsi nám přikázal rozžíhat světlo svic."

Třikrát nabere světlo do dlaní a přinese je k očím. V tiché modlitbě jí po tváři steče slza vzpomínky.

Mihotavé světlo hvězd a loučí, vůně sena a pachy a zvuky zvířat v těsné blízkosti. Zvuk pláče, který vykoupí všechnu bolest.

"Neopustil nás, mami," stiskne jí ruku adoptivní syn.