Po půl hodině marného čekání, když už mu páteř úpěla z nepřirozeného ohnutí a skoro necítil nohy, se Mouse vyhrabal ze skříně a mžoural v odpoledním světle. Po ostatních nebyla ani stopa.
“Kde jste všichni?” zavolal, a snažil se ignorovat rostoucí kouli nervozity v žaludku: “Můžete vylézt, je dohráno!”
Ticho.
Jen z vedlejší místnosti se ozývalo tiché odfukování.
Ta hromádka dek předtím na křesle nebyla.
Zatřásl s ní. Hromádka vyjekla a pak z ní vykoukla rozježená světlovlasá hlava.
“Dazi! Měl si nás hledat!”
Promnul si oči.
“Vážně? Já to asi špatně pochopil.” Zívnul. “Běž se schovat, třeba to teď zvládnu.”
OC Info: Daze má přehozený rytmus, spal by spíš ve dne. To ale k jeho velké nelibosti většinou nejde.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit