Pozdě v noci přišla Ílie za Raxinem. "Raxine... umíš vyprávět pohádky? Naši malí nemůžou usnout."
"Tohle jsem nikdy nedělal..."
Přesto šel Raxin s Ílií. Šest zvědavých obličejů na něj koukalo z postelí. Ílie si taky lehla.
"Takže... kdysi žila jedna milá dívka s ohnivými vlasy..."
Karmína se při zmínce o sobě usmála.
"...a byla to nesmírně nadaná čarodějka, ale lidé se jí báli a stranili. Jednoho dne potkala mladíka, který byl v mnohém jako ona. Ujal se jí, navzájem si padli do oka a..."
Ílie usnula únavou a začala tiše chrápat.
"A budeme žít šťastně až do smrti," dokončila Karmína.
Šest dětí (zahrnuji pod to i dospívající), na které Raxin a Ílie dohlížejí: dívky Notha, Lura, Pala a Karmína a chlapci Korak a Arku.
Ílie říká "naši malí", přestože technicky rodina nejsou (jen Korak a Notha jsou sourozenci) a Ílie je jen o 5 let starší než Notha.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit