Něco jako výběrové řízení

„No, ty ses snad dočista pomát, soudruhu! My tady bojujeme proti reakci, stíháme nepřítele – vnitřního i vnějšího, vykořeňujem všecky tydle buržoazní pijavice, tydle klíšťata, co roky tyjou z krve pracujícího lidu, a ty si přídeš s tímdle? Nebo si snad vodpad vod vozbrojený pěsti dělnický třídy? Přešel k nim?“

„Poslouchej, soudruhu, von to soudruh nemyslí zle. Ale musíme uvažovat třídně uvědoměle. Tady je celý lejstro s ménama vhodnejch správců…“

„Nezlobte se, soudruzi, já to vidim jasně. Strana má plnit vůli lidu. Todle vůle lidu je.“

A tak se kastelánem zabaveného hradu Český Šternberk stal Jiří, hrabě Sternberg. 
Z vůle lidu.