Ráno poté

"Panebože!"

"Co se děje?" Probudil jsem se. Karrin poprvé strávila noc v mém bytě. Nyní stála bosá v kuchyni a cosi hledala.

"Harry, to snad nemyslíš vážně." Otočila se ke mně. "Chceš mi říct, že nemáš kávu?"

"A jo." Rozpačitě jsem se poškrábal ve vlasech. "Asi… došla."

"Nemáš tu ani jídlo."

"A co je tohle?" Vítězoslavně jsem otevřel ledničku. Vykoukl na mě shnilý pomeranč a useknutá ruka.

"Nebudu se ptát," Karrin si povzdechla.

"Není to tak, jak to vypadá!"

"Řekla jsem, že se nebudu ptát! Ale s tím nedostatkem kávy něco udělej."

"Dobře," slíbil jsem. "Ale napřed..." 

Políbil jsem ji.