Růženka a Mařena

„Hej, ty tam,“ sykla Mařka směrem k vedlejšímu záhonku.
„Co je?“ odpověděla podrážděně Růženka. Ostatní růže neviděly vůbec rády, když se s ní vybavovala. Ach jo, měla ji ignorovat hned od začátku.
„Proč tak pichlavě?“ zeptala se Mařka a sama se uchichtla svému vtipu. Byla to veselá kopa, to o ní říkaly všechny rostlinky ve skleníku.
„Nechci se s tebou bavit. Jsi ošklivá. A květina má být především pro potěchu oka,“ řekla Růženka namyšleně.
„Dovolím si nesouhlasit. Ze mě budou mít lidi mnohem větší radost než z tebe,“ zasmála se Mařka. „Ostatně už brzo uvidíš. Jde sem dvounožec s nůžkami.“