Říká se, že i mávnutí motýlích křídel na jedné straně světa může na straně druhé vyvolat uragán.
Měla chuť na čerstvé mléko. Nikdy jindy k snídani mléko nepila. Oblékla si mudlovské šaty a vydala se na cestu k nejbližšímu obchodu. Nebyla zvyklá chodit pěšky a kdyby nepoužila hůlku, autobus by ji zcela jistě srazil. Kvůli zákonu o utajování však musela na ministerstvo kouzel, aby vše vysvětlila. Jak zbytečná práce kvůli sklenici mléka!
A pak uviděla ten inzerát.
O pár týdnů později bylo v hostinci U Prasečí hlavy docela ticho. Jen dva lidé seděli v salónku. Albus Brumbál a Sibyla Trelawneyová.
Pá, 2010-04-02 23:53 — Lejdynka
Já si ji představuju jako
Já si ji představuju jako zmatenou, bloudící, nešťastnou a bezvěkou dámu v nějakých letech, co vůbec nevím, kam jde, co tam bude dělat a proč by to měla dělat. Bradavice ji asi zachránily.
A tohle se mi hodně líbí, protože mi to připomnělo, jaká je.
Čt, 2010-04-01 20:27 — Lunkvil
Zdá se, že náhoda nemusí být
Zdá se, že náhoda nemusí být jen blbec. I když, Brumbál zrovna na náhody moc nehraje, že?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit