Vlasy mu cuchal vítr foukající z druhé strany světa. Moře se na obzoru stýkalo s oblohou. Slunce pálilo a kolem voněla sůl. Loď tančila po vlnách a on se křečovitě držel zábradlí, aby se mohl dívat do dálky. Dokud ho nezačaly bolet oči a ještě dlouho potom.
Už pluli. Napřed okolo Afriky a pak ještě dál Indickým oceánem až k zemím s podivnými cizími názvy. Cejlon, Amman, Sumatra, Borneo. A nakonec do přístavu Malaka. Jen ta myšlenka opíjela víc než víno. Nastavil tvář slunci a zavřel oči. Yanez de Gomera vyplouval z Portugalska až na konec světa. Nedokázal se neusmívat.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
závidík. Hned bych se přidala
Aries
závidík. Hned bych se přidala
On už to tuší, že jo?
Kleio
On už to tuší, že jo?
Zase nádherně barevné a sugestivní drabble. Julinko, ty jsi opravdu Vzora s velkým Z. ;)
Taky bych se nedokázala
Lejdynka
Taky bych se nedokázala neusmívat.
A to ještě ani NEVÍ! :)
Nádhera, nádhera. Štěstí před
Danae
Nádhera, nádhera. Štěstí před štěstím.
Já mám dojem, že je hnusně,
Aveva
Já mám dojem, že je hnusně, tak sedíš doma a čteš Sandokana ;o)
Nádhera.
Profesor
Nádhera.
Nádherně popsané; jako vždy.
Dangerous
Nádherně popsané; jako vždy. :)
Moc pěkné.
Aplír
Moc pěkné.