Bílek a balance

Edvin, Batman a Dorotka se konečně vymotali z Hvozdu binárních stromů a uzřeli zeď.
„Potřebuješ vysvětlit ještě něco, holčičko?“ spustilo na ní usazené vejce s mizernou schopností rozlišovat obličeje a mračilo se na Dorotku.
„Vy jste... vejce?“ opáčilo děvčátko bezelstně.
„Narážíš snad na můj tvar? Což jsem ti již jednou neříkal, že je evolučně nejvýhodnější, ve všech směrech dokonalý, ergonomický a ještěněconomický?“
Chtěla vytknout jednu očividnou slabinu, ale Batmana už to nebavilo, úderem do zdi poukázal na totéž a Valihrach, jak na zdi seděl, v tu ránu z ní dolů sletěl. Vojsko jemu pomoct běží, marně však, dál rozbit leží.