Ten pravý

Od chvíle, kdy jsem přišla sem, je můj život samé utrpení.
Denně do mě něco strkají - různé tvary, délky, šířky, barvy. Většina vetřelců nepasuje, proniknou do mě jedině silou. Někteří jsou tak dlouzí anebo tlustí, že se do mně sotva vejdou... A já nemůžu nic, jen tiše čekat a doufat, že už to brzo skončí.
A tak je to pořád - přes den jsem sama a jako uzlíček nervů čekám, až se moji trápitelé vrátí domů a celé to začne od začátku. Jeden moc dlouhý, druhý příliš křivý...
A ejhle, dnes hned na třetí pokus - ten pravý klíč do mé dírky!