24. kapitola

Před kavárnou zastavil osobní automobil vyšší třídy. Dalo by se říci, že přímo bourák. Vystoupil z něj elegantní starší muž, vstoupil dovnitř a poručil si kávu. Jak také jinak, v kavárně.
Rafael mu nevěnoval větší pozornost, očekával svého advokáta Féfrdu s referencemi, jak pokračují jednání se Sádelníčkem. Féfrda konečně dorazil. Vstoupiv do kavárny, nejprve prošel okolo onoho elegána a pozdravil ho:
"Dobrý večer, pane doktore!"
"Dobrý večer," odpověděl onen muž s chladnou zdvořilostí.
Rafaelovi Féfrda jen lehce pokynul a zamířil si to k básníku Mumrajovi.
"Dobrý večer, Mistře, to jsem rád, že vás vidím, nedáme zase jednou partii šachu?"
Dali, Rafael jim úslužně donesl šachovnici a figurky.
Neznámý elegán po jedné kávě a jednom toniku zaplatil, opustil kavárnu a se svým bourákem odfrčel. Na to Féfrda zareagoval:
"Výborně, už je čistý vzduch, až to s mistrem Mumrajem dohrajeme, promluvíme o naší věci."
"Proč čistý vzduch?" podivil se Rafael.
"Člověče, ty nevíš, kdo to byl? To byl Vrtichvost!"
"Kdo je to Vrtichvost?"
"Ty netušíš, kdo je doktor Vratislav Vrtichvost? To je těžká váha mezi místními advokáty! Figuroval už ve více mediálně známých kauzách, takže bys ho mohl znát z televizního zpravodajství."
"To já nemám čas sledovat."
"A víš, Rafe, proč tu byl? Sádelníček si vzal také advokáta, a to právě Vrtichvosta. Ten si byl tedy obhlédnout místo činu a tebe."
"To zase není překvapivé, že si bere advokáta i on."
"No jo, ale Vrtichvost nezastupuje kdekoho. Kdyby si nějaký obyčejný iksypsilónek došel do Vrtichvostovy kanceláře, že chce být panem advokátem zastupován, hned v recepci ho odpálkují, že je pan doktor zaneprázdněn."
"Z čehož plyne, že Sádelníček není žádný obyčejný iksypsilónek."
"Velmi správně jsi to pochopil! Přiznám se, že ani já jsem nebyl původně v obraze, musel jsem si nastudovat, co je rodina Sádelníčkova zač. Starej Sádelníček není z těch miliardářů, kteří by plnili stránky bulvárních médií, je to nenápadný investor a rentiér. Ovšem Sádelníčkovi prachy mají, a tím pádem i špičkového advokáta."
"Však ty také nejsi žádný tuctový advokátíček. Z místních advokátů jsi pravděpodobně nejvýš," narážel Rafael na Féfrdovu kancelář v mrakodrapu.
"Tuctový opravdu nejsem, ale teď vážně. Příští týden jdu k Vrtichvostovi na jednání o naší věci. Nepočítej s tím, že uhájím námi navrženou sumu. Předběžně počítám řádově s dvojnásobkem, i víc."
"To je ale docela hrozný."
"Samozřejmě to narovnání dělat nemusíme a můžeme to nechat na soudu. Ale počítej s tím, že když tam proti tobě stojí Vrtichvost, tak to lacinější nebude."
Rafaelovi vše došlo. Buď se nechá oškubat Sádelníčkem prostřednictvím Vrtichvosta dobrovolně, nebo za asistence soudu. Pěkný výběr; ale o tom nic neřekl. Jen Féfrdovi pravil:
"Oťas, spoléhám na tebe. Že to nějak přijatelně uhraješ."
"Udělám pro tebe maximum. Jako pro každého svého klienta. Ale zázraky nečekej."