4. kapitola

Obslouživ přišedší dvojici, vrátil se Rafael za svým věrným štamgastem a pokračoval ve vyprávění:
"A pak jsem se jednou dočetl o něco kursech pro baristy a napadlo mě, že bych to mohl zkusit. Ne, že bych byl až zas takový kafař, kávu jsem do té doby pil spíše společensky, respektive abych netrhal partu. Ale došlo mi, že bych mohl kávu spojit s literaturou a takto se ke svému oboru vrátit."
"Dobře jste udělal."
"Ovšem bylo mi jasné, že v tomto oboru nemohu působit se svým dosavadním příjmením. Přemýšlel jsem tedy, jaké příjmení zvolit. Konstantou bylo, že musím zachovat monogram RV. V naší rodině se již několik generací dědí pečetní prsten s těmito písmeny, mně ho táta předal po mé promoci."
Rafael svůj prsten ukázal a vyslechl otázku:
"A pečetíte s ním něco?"
"V životě jsem nepečetil, avšak ten prsten k našemu rodu prostě patří. Tak jsem tedy dumal a pátral, co by se hodilo. Nechtěl jsem nic častého, jako je třeba Vyskočil, spíše něco vzácnějšího. A pak jsem v jedné jazykovědné studii o slovech s předponou vy- narazil na zmínku o slovech v poslední době vzniklých, konkrétně o slovesu vygoogliti. A řekl jsem si, že to bude ono, že jsem si své nové příjmení vygooglil. Rozhodl jsem se pro variantu s kroužkovaným ů. Jednak jsem vlastenec podporující český jazyk, jednak jsem chtěl původ poněkud zamaskovat. Aby mi třeba firma Google nedělala problémy."
"A co na to matrika?"
"Ani mi nemluvte, lehké to nebylo. Ale když jsem si sehnal postupně dva posudky soudních znalců z oboru jazykovědy, kteří potvrdili přípustnost takového slova, úředníci nakonec povolili."
"To tedy byla anabáze. Já si raději v dokladech ponechám Rumreich, jako Mumraj budu jen básnit."
"Vy si to jako literát dovolit můžete, já ovšem musím mít na dveřích kavárny uvedenou odpovědnou osobu pod řádným občanským jménem. Když jsem tedy vítězně dobojoval tento boj, vytasil jsem jednoho krásného dne na kamaráda Lahodila svou novou občanku a současně mu předal výpověď. A pak už to byla zase jiná anabáze."