Na Hromnice o den více

Nejen počasář Phil byl odsouzen opakovat ten samý den pořád dokola.
Tatáž časová hříčka čekala i na Thomase, drobného prodejce nářadí.
Ovšem Thomas se nijak nesnažil se v jednotlivých časových smyčkách změnit.
Každý den si dal stejnou snídani - křupínky s mlékem (kromě sedmých dnů, kdy měl sázené vejce). Každý den sešel do práce do krámu o patro níž.
Každý den prodal panu Jacobsovi lopatu na sníh, slečně Braggsové dvanáct pastiček na myši a panu Crumplhornovi litinový kříž na náhrobek.
Nikdy se nepodivil, že mu zákazníci chodí znovu a znovu.
Zůstával v časové smyčce, a znovu se probouzel do stejného dne.

Všichni věděli, že svišť Phil z Punysutawney není jen tak obyčejný svišť. Uměl předpovídat budoucnost. Když ho na Hromnice vytáhli z pelechu, vmžiku zjistil, jak dlouho ještě bude trvat zima. A když měl náladu, třeba to i sdělil.
Nikdo však nevěděl, že tím výčet Philových nadpřirozených schopností nekončí. Jako svišť Hromnic dovedl zastavit čas. Nedělal to příliš často, musel k tomu mít sakra dobrý důvod. Když ale v davu před svým pelechem zahlédl kyselý ksicht svého jmenovce s mikrofonem v ruce, bylo mu okamžitě jasné, co musí udělat. Hromnice se budou opakovat tak dlouho, dokud na té tváři nevyloudí úsměv.