DMD Bonus č. 2 pro 4. 4. 2016. Téma: Sen trpasličího muže; Tým: Butch Káčidy

Ale Butchovi nebylo dopřáno užít si klidu u bylinkového thé. Ze snění o krásné Patrícii ho vytrhlo zabouchání na dveře.
Znělo zlověstně. Butch Káčidy vyskočil a pírka se mu naježila. Sunkáč Kid už byl dávno pryč a on zůstal na zlověstného nočního návštěvníka sám.
Pravým křídlem sevřel kolt a odložil hrnek s thé.
V hlavě zaplašil poslední vzpomínky na růžové podvlíkačky a oči přenádherné kačky.
„Kdo tam?“ zaburácel. Ať chtěl nebo ne, noční návštěvník ho vyděsil.
Ale nikdo se neozýval. Jen zase čtyři rytmická zabouchání na dveře.
Butch pevněji sevřel kolt.
A pak to zaznělo znovu.
Buch, buch, buch, buch!

Ach, už to skončilo. Noční můry neměl rád.
Složil noviny a šel do koupelny pročísnout pírka.
Natáhl na sebe flanelové pyžamo a uhnízdil se s hrnkem bylinkového thé do polstrovaného ušáku u krbu. Ještě chvíli si nahřeje kosti, než půjde do postele.
Teplo ohně a něžná síla bylinek jej uklimbala do říše snů…
´Ta maličká, ta je krásná. A tak milá. Zoubky jako perličky.´
Půvabná kráska se mu zjevila na slunné pláži.
´Ach seňorita Patricia. S tebou bych celý život.´
Půvabná kráska v šatech jako pavučinka se před ním prochází po molu.
´Ach ty jsi má Miss, má jediná. Patricia.´

...stojí nejrásnější káčanda divokého západu. Ve tváři však nemá výsměch, nýbrž strach. Úzkostlivě na Butche v růžovém jégrově spodním prádle zírá s roubíkem v ústech a ruk...křídly svázanými za zády, držena obávaným opičákem Apem. To, proč je tak obáváný je evidentní - má prsty.
Ach, jak je krásná, seňorita Patricia Pata Rodrigues. Kolikrát sedávál nalitý pod jejím oknem a poslouchal její líbezný kachní zpěv. Její kráse se nemohlo vyrovnat nic na světě, ani jejímu půvabu. Pověstná byla i svým kuchařským umem.
"Tancuj!" - vyvádí ho ze snění ve snu drsný opičí hlas - "Nebo tu teď z tohohle španělskýho ptáčka nadělám sekanou!"

Velkou chybu udělal starostlivý Sunkáč!
Nechráněná hlava spícího Butche, jaká to příležitost pro hladovou noční můru! Vklouzla dovnitř, překonala alkoholovou obranu zemdlelého mozku (notně oslabenou teplým mlékem), pohodlně se rozvalila ve spánkovém centru nebohého střelce a začala se lačně krmit.
Spáč se zavrtěl. Přitisknul se ke svému revolveru značky Colt. Chladný kov ho ukonejšil a Butch se opět ponořil do svého divokého snu:
Saloon U prostřeleného kaktusu.
Rej divokých husí na pódiu, dým převalující se nad nálevním pultem, westkáčové, zlatokopkáčové, kowboykáčové, hluk, křik… a uprostřed toho všeho stojí on v růžovém jégrově spodním prádle. Teplém, není sebevrah.
A za ním…

Butch byl té noci neklidný. Snad za to mohla ta vypitá whiskey (ale proložená sklenicí mléka pro dobrý spánek!), snad to byla zlá předtucha.
Když v polospánku sestřelil sedmého netopýra, povzdechl a šel držet noční hlídku.
Sunkáč ho našel u vchodu do skrýše s koltem v pohotovosti tiše chrápat opřeného o oblíbený stalagmit. Z nitra skrýše přinesl kostkovanou deku, Butche starostlivě přikryl a sundal mu klobouk, aby ho Butch ve spánku nepomačkal. Sám se posadil vedle něj, dýchal čerstvý noční vzduch a hlídal.
K Butchově nechráněné hlavě se mezitím s neslyšným zlomyslným chichotáním od stropu jeskyně snášela divoká noční můra.

Butch Káčidy se vypotácel ze saloonu. Oslavoval tam svůj tísící padesátý druhý únik před Divokým Kačerem Hickokem, šerifem městečka. Dotlapkal ke svému koni a vyskočil na něj. No, aspoň se o to pokusil. Plivnul si pod nohy a zkusil to znovu. Bác. A zase. Bác.
Když se potřetí sbíral ze země, rozhodl se na koně raději vyletět.
Zanedlouho dojel ke svému doupěti. Jeho polohu nesdělil ani vypravěči tohoto příběhu, tudíž zůstane zahalena tajemstvím. Chvíli se marně snažil spočítat prsty na pravé ruce, pak si uvědomil, že má křídla, protočil oči v sloup a uložil se ke spánku. Tohle bude noc!