DMD č. 22. pro 22. 4. 2016. Téma: Sedm kulí

Skrčil se za nízkou zídkou. Teď mu šlo o život. Vzal si svou laserovou zbraň a opatrně vykoukl zpoza úkrytu. Nikde nikdo. Že by se před ním schovali? Myslel, že ho budou hledat. Ještě před chvílí ho totiž jeho nepřátelé chtěli zabít. Rozhodl se vyčkat. Klečel a občas kontroloval dění na plácku před ním. A pak to uviděl. Obrovská fialová příšera se spoustou chapadel a zbraní v ruce (kde se tam ty ruce sakra vzaly?) Bum, bum, bum, bum, bum, bum, bum. Vypálila než stačil cokoli udělat. Zemřel.
Tyjo, to je blbej konec. Pomyslel si Alfréd a začal odstavec přepisovat.

Leila zuřila. Sigurd nechal do školy přijít černého mága, toho Waterse, a úplně přitom ignoroval její názor! Ona v Bjørkhallenu nechce žádného černého mága ani vidět! Dobrá, smířila se s existencí té krysy Thornvalda, ale dál uhýbat nehodlá!
Zasedla ke svému speciálnímu tarotovému stolku. Začala míchat. Zlobila se tak moc, že se jí balíček v rukou rozletěl.
Vyložila.
Ukázaly se karty Mág - Věž - Sedmička pentáklů.
Leila zajásala. Mág spadne ze svých výšin do zmaru a chudoby!
Jenže se mýlila. Přehlédla kartu, která vypadla při míchání.
Výklad měl znít: Královna potká mága a spadne ze svých výšin do zmaru a chudoby.

V kuchyni Gíťa nikdy moc nadaná nebyla, takže se není čemu divit, že její lektvary připomínaly spíš UHO než cokoliv jiného. V jiných hodinách to ale taky o moc lepší nebylo. Rozhodla se, že radši vyzkouší klasický kouzlení. Bez magie.
___
"A když otočíš balíček, bude tam srdcový eso," vysvětlovala Monika. Ta holka byla vždycky zvláštní. Odjakživa uměla čarovat a stejně ji spíš bavily pouťový triky než skutečný čarování. Gíťa si od ní vzala karty.
Pečlivě zopakovala každý krok. Ale když otočila balíček, šklebila se na ni jen kulová sedma. Karty se rozletěly po pokoji.
Asi půjde radši makat do fabriky.

Během své kariéry odsoudil čtyři vrahy a tři vlastizrádce k trestu smrti oběšením. Bratr jednoho z nich chtěl vrátit smrt smrtí. Pistole místo smyčky. Kdyby každý měl dostat svou pomstu, skočil by snad před všech sedm kulí?
„Skočil.“ Němá otázka.
Seděl na kraji postele, tak blízko, a mlčel. „Přiznávám, že jsem o nás smýšlel jako o přátelích. Mé city k vám jsou ale zcela jiného druhu.“
Ani jeden z nich si nevšiml, kdy se začali držet za ruce.
„Ale nechcete, abych vás líbal.“
„Pokud k tomu nedám souhlas,“ přikývl soudce a začervenal se.
„Mám váš souhlas?“
Neodpověděl a políbil ho.

Předloni byla jenom smutná a já nevěděl proč. To jsme spolu teprv začínali.
Loni brečela. Sorry, hele, já fakt nevěřil, že takovou ptákovinu někdo normálně slaví. Bral jsem to za šmejdovskej trik, jako s těma hrncema a tak.
Letos už jsem zjistil, co a jak, a dovalil jsem bonbóny. Jenom malý, samo, když furt drží línii. Ale pěkný, drahý jak prase. A zase se jí to nelíbilo. Ví někdo, co ty ženský vlastně chtěj?
V kavárně, o tři ulice dál.
„...a když to hodil na stůl a říká „Nesu ti varlata, abys měla vlastní,“ tak jsem věděla, že je konec...“

Zničehonic se mezi matematickými velikány na věčnosti objevila koule. Nastala diskuze, co s ní.
"Vezmu si jí s sebou do vany," těšil se první. Byl z nich nejstarší a trochu dětinský.
"Kdyby byla chlupatá," zasnil se druhý, "mohl bych ji zkoušet učesat!"
"Rozkrájíme ji na části a z těch sestavíme dvě nové koule," navrhl třetí.
"Stejně velké," dodal čtvrtý.
"Sedm kulí!" zahřímal pátý od karetního stolu.
"Jak těch sedm koulí skladovat?" zamyslel se šestý, kterému uniklo, že pátý nepřispívá do diskuze, nýbrž hlásí trumfy.
"Leda kulový," podotkl suše sedmý. "Je moje a já svoje koule nepůjčuju. Ostatně ani není reálná."

Zaškobrtnul o šálu a omylem srazil muže. Hbitě mu sebral balíček.
„S tímhle byste měl opatrně,“ Doktor se široce usmál.
Během následujících minut mužovo zapálení zmizelo. Doktor zamával kloboukem
na rozloučenou spěchaje za druhým spiklencem.
Na třetí stanoviště už běžel pozdě. V dáli zahlédl kolonu aut. Sonickým
šroubovákem uvolnil pružinu držící platěnou střechu třetího vozu. Vržená
puma se odrazila od právě vypnuté střechy, vybuchla a zranila několik
kolemjdoucích.
„To nebylo hezké, mladý muži!“ Po několika minutách opustil i třetího
atentátníka.
Ať skenoval jakkoli, sedmiraný kolt nikde. Byl zmaten.
Bum. Bum. Ticho.
Žádné další rány. Že by mu u karet kecali?

Noc předtím, než se konečně rozhodla, že zanechá medicíny a půjde k FBI, se jí zdál zvláštní sen. Byla u kartářky, která jí nevyložila nic než sedmu. Kulovou. Stále dokola se ta karta opakovala.
Bylo v tom něco hrůzostrašného.
Nevěřila těmhle věcem, výkladům budoucnosti z karet nebo horoskopům. Ale ta symbolika ji trápila.
Sedm dní stvoření světa. Sedm ran egyptských. To číslo mělo silnou symboliku.
Osudové setkání, říkaly knihy. Znělo to jako to nejtrapnější klišé. Nakonec na to zapomněla.
O dvacet let později si ten sen zničehonic vybavila.
Hleděla Mulderovi do očí a najednou věděla, že kulová sedma jí nelhala.

HLEDÁ SE:
THOR GUNDERSEN alias ŠVÉD alias PAN ANDERSEN alias BISKUP DUTSON
pro PĚTINÁSOBNOU VRAŽDU, SABOTÁŽ a SPIKNUTÍ S NÁSLEDKEM VYPÁLENÍ MĚSTA
Za ŽIVÉHO ČI MRTVÉHO
ODMĚNA 15.000 $
Popis hledaného: 6,3 stopy vysoký, hubený, modré oči, prošedivělé vlasy, výrazný norský přízvuk. Často mění vzhled.
Doporučení: Ve vlastním zájmu se zdržte všech vtipných průpovídek či vychutnávání a neprodleně hledaného zastřelte, jakmile ho uvidíte. Doporučuje se vystřílet do něj minimálně 7 kulek a následně se důkladně přesvědčit, že je skutečně mrtvý.
PS: Odměnu vydáváme pouze po předložení MRTVÉHO těla (nehodláme riskovat, že vyplázneme prachy a Gundersen se z toho zase vykroutí).

Tomáš se udrží a neohlédne se. Jen pochvalné vzdechy, které se nesou kostelem blíž a blíž, mu sdělují, že jeho nevěsta se blíží. Pak mu konečně kdosi vloží do dlaně drobnou ruku. Málem se mu podlomí kolena. Tonička je nádherná a pod svatebním věncem se na něj usmívá jako slunce. Jen na okamžik zalétne myšlenkou tam, kde měl dnes být. Do Sarajeva. Vévoda mu ale laskavě poskytl dovolenou, pro sňatky z lásky měl zvláštní slabost. Řidič knížete Harracha ho jistě zastoupí více než dobře. Tomáš se znovu zahledí na Toničku a usměje se. Co by se asi tak mohlo pokazit?