Poezie

V Budějovicích rozkvetly kaštany
Jako svíce ční květy do temnoty
Jako jazyky planoucí nad apoštoly
V Budějovicích rozkvetly kaštany
V parku, kde poezie místo nemá
Jen bezdomovci zaplněné lavičky
Jen páry, které se radši líbají
V parku, kde poezie místo nemá
Když noc k sobě Tě zavolá
Musíš do ní samoten a ve snění
Musíš patřit lamp za větvemi
Když noc k sobě Tě zavolá
Poslušný zbloudilý místní
Tak nějak z jedné poloviny
Tak nějak sám a bez rodiny
Poslušný zbloudilý místní
Touhu však brutálně hasí
Psí zadek z mlhy vytesaný
Psí dárek pro Tě zanechaný
Touhu však brutálně hasí

Kdo
Má sílu pohnout skálou
Najít pravdu
V sobě sama
Skrytou hlouběji
Než kdy mohl tušit?
Slyšíš?
Tvoje srdce bije
Možná naposled
Za tenhle svět
Možná naposled
Máš možnost přijmout
Tenhle květ
S jeho krásami
I trnitou ochranou
A taky dámu
Opředenou tajemstvími
Co nese jméno Smrt
Kdo dveře
Sám jí otevře
A pozve ji dál
Odchází klidnější
Ale cesta ke smíření
Je cesta dlouhá
Plná
Překážek
A daň za putování
Mýtné za průjezd
Je vysoké
Cesta dovnitř bolí
Přijmout sebe sama
Zrána
Je těžké
Protože
Nejsme dokonalí
A jednou všichni zemřeme
Ale ta cesta
Plná dobrodružství
Za to stojí

Bylo tu témat
Povícero
Nad nimiž mé pero
Protest pělo
Však nad všechny kruté
Se toto tyčí
Co autory volá
Nechť zvířat mučí!
Tak shoď skopce z kopce
Nakopej ovce
Olej lej jelenu
Kyt na kytovce!
Bééé! Bééé! Bééé!
Zvířata také
Mají duši
I skopec ví více
Než člověk tuší
A proč ten chudák
Teď z hory letí?
Čí moc a síla
Jej k tomu nutí?
Tak shoď skopce z kopce
Nakopej ovce
Olej lej jelenu
Kyt na kytovce!
Bééé! Bééé! Bééé!
A všichni:
Tak shoď skopce z kopce
Nakopej ovce
Olej lej jelenu
Kyt na kytovce!
Béééé! Bééé! Bééé!

Bodláčí
Kde jiné kytky růst se bojí,
nebo jim dech již nestačí,
tam se často včely rojí
kolem květů bodláčí.
Barevný květ, hrot však tuhý!
Svět je samý protiklad.
Poraní se první, druhý
Ať již člověk, vlk či had.
Oči z květů přecházejí,
Když přechází růže v nach.
Z dálky se na tebe smějí,
Zblízka však z nich dýchá strach.
Nech, ho, koni na pokoji,
radš keř jiný okusuj!
Všechna havěť se ho bojí,
tak se též dej do klusu!
Hrdě stráží u alejí
na okrajích luk a a brd.
Bodlák, ten se přece nejí!
Chceš ho zkusit? Poznáš smrt.

Ve večer se otáčí
a bílými chomáči
prosvítají poslední
paprsky a záblesky
Na záda se stáčí, chladne
záře odpolední za dne
do látek pavučin letních
natáčí se bodláčí
Děti stále skotačí
až maminka dosvačí
rozhodne se, zda má či
nemá vzít to bodláčí

S d'Artagnanem vlastně čtyři byli,
bojovali, smáli se a pili.
Pro čest a majestát Krále Slunce,
krve a potu prolili unce,
kavalírů, šermířů a mužů cti vzory,
chvějí se před nimi kardinálovy sbory.
Ušmudlaná krasavice trpěla nadvládou žen,
z popelu to byla noční můra spíš než krásný sen.
Přece ale zažila i švandu z jemné neplechy,
při balení modré krve pomohly jí ořechy.
Slavná je píseň - vypráví o lodi,
znají ji zdraví, znají ji marodi.
V znavené ruce se v deníku skrývá
text, který o hříchu a smrti zpívá.
Nemáš-li o jejím názvu hned tušení,
možná ti napoví bělavé kamení.

.tadelhen ínešeř in /
tádzv a tadáh / tuondohu
:iřt isa itsonžom ám
,ířtapsen denh ešv kašv odK.
.ámíjoden com akěvolč
amičo deřp kufdop ýmánZ
?cin oben ,onhcešv těděV
-cív ej oc ,mákíř is kaT
!livejbo lgíf es žA
...lis hcešv ez ínědeřtsuos
oliřečz kenelšym dilK
.oliřuok yvalh z es oT
.ylaníčaz kajěn uondej
ýlam hěbířp otnet okaJ
íněmen com es otsač
ínětšul ,yrfiš ,alokŠ
.ínepavkeřp éndáž ětsec v
,ínen žu kežákeřp hcíšlaD
.ěnpavk enež es žu ilíc k
,enpák kěvolč ot an kaj denH
.kečátyv zeb ,ondans ,medelhV
.kečáh ej edk titsijz - dalkáZ
.adířt ínvrp ívtsřáknadáh v
,ádířts éhurd ovols ondeJ

Utečte z bublin
Básníkům snadno se radí
Každý pravdu svoji hýčká
Tolik sebestřednosti
Bezhlavý prázdný dav
Na dvoře povykuje
Neviňátek šťastný dav
Utečte z bublin
Slova zvolna plynou
Kázání jsou z olova
Kněz hlavu sklání
Při posledním pomazání
Poslední zpovědi a
Pláče, když oddává
Utečte z bublin
Kde nevěsta po svatbě
Osmdesátiletá umírá
Čtyři stěny kanceláří
Rakví s okny do ulic
Pro osamělé pouhou klecí
Čtyři stěny nad zastávkou
Utečte z bublin
Vlastních příběhů
Otevřete dveře dokořán
Láska ukrytá dává
A zeď plná snů
Utvrzuje v hledání
Není to beznaděj
Utečte z bublin
Není snad tolik zle
Utečte a věřte