Shiki

Dneska vybrala růžovou nabíranou sukni s černým lemem a lila paraplíčko.
Začalo TO hned u sousedů.
„Oj, Megumi, zbytečnost, vždyť šátek máš lepší, dívej, ruce volný a na vlasy se nepráší.“
Babky se na lavičce před sámoškou tiše hihňaly.
Znechuceně pokračovala až na konec vesnice, kde široká asfaltka utíkala mezi poli a ztrácela se v lesích. Jako každý den toužebně vzdychla. Daleko, daleko vede, do velkých měst s večerními kluby, módními domy, kavárnami a-
„Ta kráva nějak dává míň mlíka.“
„Co jinou trávu?“
2. srpna, Sotoba.
Bylo vedro k zalknutí.
Megumi si tak přála vypadnout z tohodle ubohýho, příšernýho místa!