Terapie

„Dobrý den. Posaďte se a rovnou si nalejte“, řekl kolísavým hlasem terapeut. Ukázal na lahev vína.
Být poslední klienti, má své úskalí, pomyslela si.
„Je to normální postup, na kterém není nic divného. Tedy u párových terapií“, dodal po chvíli mlčení.
Na stěně si všimli portrétu Nešpora. S přimalovaným knírem. V krabici označené jako
Použité terapeutické nástroje bylo patnáct prázdných lahví.
Mlčeli.
„Na co čekáte, pravda je na dně. Až ji najdete, zaklepejte“. Vrávoravě se odšoural ke dveřím, na kterých byla očividně kradená cedulka: Freudova toaleta.
Po hodině zaklepali.
Z úsměvů mu bylo jasné, že tam kousek té pravdy byl.