Krvavé pohraničí

Oba trpaslíci cítili, že tohle se jen tak nevyříká.

„Pořád mi to připadá jako nějaká kamufláž!“

Jak se Adler pokoušel mladšího bratra dohnat, odletovala mu z bot mícha. Dachs neurčitě zavrčel a dál co nejrychleji rázoval od místa pohromy.

„Celý je to divný. Tenhle měl takovej maličkej obchůdek. Vůbec nevím, jestli ho chci jako trofej.“

Adler nadzvedl jednu z hlav, které mu za vlasy visely od opasku.

„Dokonce řekl: ‚Dobrý den, pane.‘ Čistou trpasličtinou. Věřil bys tomu?“

„Věřil, minulý měsíc jsem u něj nakupoval...“

„Gobliní město. Pěkná pitomost. Tohle goblini nedělaj.“

Daleko za nimi se do hořících trosek zřítila zvonice.