Faust

Opřeni o zeď a s nohama pod peřinou zírali jsme jako ve snu. Na obrazovce se mistr herec mračil když kráčel Prahou. Město, doktor, oheň, ďábel. 

Tenkrát, když jsi mi o filmu vyprávěl, šli jsme taky Prahou a Švankmajer tě napadl po Otesánkovi. 

,,Musíme se na něj podívat, je to krásný!" a já kývla. 

Právě hlavou prorazil podlahu půdy, právě se přikulila hlava princezny, právě kašpar vykřikoval soud před obecenstvem, které mlčky přihlíželo nalíčenému králi.

,,Nezvíš nic" smál se kašpar, ťukal paličkou do stolce a král vysílal své vojsko. 

Loutky se pověsily za hranu kulis. Prokletý Faust hned nato zemřel.