První večer

Telefon zazvonil jen krátce. Přesto ho Petr okamžitě vylovil z kapsy a začal horlivě odepisovat. Tvář mu rozzářil zasněný úsměv.
"Přítelkyně?" zeptal se Marek po chvíli.
Dočkal se jen souhlasného kývnutí.
Počkal.
"Vypadá to, že ji máš fakt rád," zhodnotil to Marek, když mu Petr začal znovu věnovat pozornost.
"To mám," uznal Petr. "Jsme si neskutečně blízcí," usmál se.
Chvíli bylo ticho.
"A co ty? Máš přítelkyni?" zeptal se Petr.
Marek se však jen zasmál. Jako by na té otázce snad bylo něco vtipného.
"Ne," odpověděl.
Petr kývl a zadíval se do prázdna.
Markova pohledu si tak už vůbec nevšiml.