Na cestě k nebesům

Umíral. Rána na boku byla moc velká, a spolu s krví z něj unikal i život. Než však jeho oči úplně vyhasly, zahlédly ještě cosi, co nad nimi na nebi přeletělo. Vypadalo to jako žena na koni.
Brzo bylo po boji. Louka, ještě ráno posetá pampeliškami, byla nyní posetá mrtvými válečníky. Dříve žluté květy, byly nyní rudé prolitou krví.
A když přeživší válečníci zmizeli za obzorem, snesla se z nebe dívka na okřídleném koni. Uchopila do svých rukou mrtvého bojovníka, a vznesla se s ním k nebesům.
"Dneska bude mít Odin radost." pomyslela si Valkýra a dál stoupala k Valhalle.