Dívka k nakousnutí

Byla maličká, v černém, a celá se chvěla. Roztomilé culíčky se třásly vzrušením a rozkošná ústa se křečovitě svírala vzlyky. „Neboj se, já tě neukousnu,“ prohlásil jsem.
Trochu se přestala třást. „Já vím, tatínek mi říkal, že nekoušeš.“
Díky Bohům za rozumné rodiče, aspoň to dneska nebude žádné velké stresování. A pan král ani své dceři nelhal, polykám totiž děvčátka v kuse. Ňam ham.
Byla krví doslova cítit a asi proto jsem si nevšiml, že když plula mým krkem, rozkousla obří dávku cyankáli.
Tohle na mne ještě lidé nezkusili. Ale co, za chvíli zjistí, že draci jsou vůči jedům imunní.