Odložil jsem knihu vedle postele. skončila poslední stránka. Po kolikáté už? Po osmé? Nebo už po desáté?
Chvilku se cítím, jako by mi bylo zase dvanáct. Ten smutek, že příběh skončil. Ale už jsem starší, už nemusím být smutný.
Stačí si lehnout a zavřít oči. Představit si bitevní ryk na úpatí Osamělé Hory. Jednotku elitních rytířů, doprovázených trpaslíky, procházejícími síněmi Morie, jak čistí kořeny hor od veškerého zla.
Za zavřenými víčky stvořit nádherná města, a aleje soch. Stvořit hrdiny i padouchy, naplnit příběhy životem. Vždyť každý konec znamená začátek.
Ten kdo zná tajemství, může vidět všechno, co si dokáže vysnít.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit