Dárešek

"Potřeboval bych si promluvit," přiznával Sméagol nepříliš ochotně v přítmí svého doupěte.
"Jen povídej," tichounce sykla odpověď.
Sméagol se zavrtěl, promnul si ruce a párkrát se zhluboka nadechl: "Začalo to, když jsem našel ten prstýnek."
"Myslíš ukradl?"
"Ne, to ne! Byl to dáreček k narozeninám! Dostal jsem ho!"
"A Déagol?" vedl si hlas dál svou.
Sméagol podrážděně zavrčel: "Mohl si za to sám, měl mi ho dát."
"Jsi vrahou," protáhl hlas posměšně.
"Ne," vyjekl Sméagol poplašeně, "to jsem nebyl já! Nebyl jsem ve své kůži..."
"Vážně, milášku?"
Venku zazpíval nějaký pták a Sméagol vyděšeně zamrkal. Byl ve svém doupěti sám.