Na temném hřbitově plném poddanými u zasypávaného hrobu stála jejich veličenstva. Král bez jediné známky smutku, avšak jeho manželka mu plakala na rameni. Krajem se rozléhala ponurá pohřební hudba a všichni truchlili. Vždyť království ztratilo princeznu, jedinou dcerou krále a královny. Jejich jediné dítě.
Za hluboké noci se zemina na zasypaném hrobě otřese. Muž čekající u hrobu si klekne a začne studenou hlínu odhrabovat vlastníma rukama, dokud se jeho chladné dlaně nedotknou leštěného dřeva.
„Dobré ráno, má paní,“ usměje se na dívčinu v rakvi a pomůže jí ven. „Vítej v našem světě,“ dodá s úsměvem, když se dívka rozhlédne kolem.
Po, 2011-04-11 20:27 — Profesor
Hezká atmosféra.
Hezká atmosféra.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit