Ve tmě

Neslyšela jsem ho přicházet, ale pelest se prohnula pod vahou jeho těla.
Zavři oči, šeptal jeho hlas ve tmě. Nesmíš se dívat.
Líbal mě na víčka, chladnými prsty něžně přejížděl po mé rozpálené tváři, jeho dech mě hřál na krku.
Vtiskla jsem se do jeho objetí.
Má Láska, můj milenec, můj manžel, můj bůh.
Jenomže to, co přede mnou skrýval, mi rozežíralo srdce. Jak strašlivé musí být to tajemství, když mi ho nedovolí znát!
Dnes v noci se ale všechno změní. Dnes poslechnu sestřinu radu a poruším svůj slib. Až usne, třesoucí se rukou zapálím svíčku a konečně ho uvidím.