Co se neodpouští

„Neper se se mnou, ty zatracenej pitomče, a hlavně se tam teď nedívej!“
Samozřejmě ví už ve chvíli, kdy to vysloví, že dosáhne přesně opačného efektu – samozřejmě, ze se tam Severus podívá. V tu chvíli to není kontraproduktivní, protože ztuhne strachem a přestane mu vzdorovat, ale James ví, že škoda už byla napáchána a nedá se odestát.
Ze zbytku té noci mu v paměti později zůstanou jen útržky – krajina osvětlená studeným světlem měsíce v úplňku, bolavá jelita od divoké vrby, pach zpocené vlčí srsti. Nekonečná nenávist v Severusových očích a Jamesův vlastní vztek.
Tohle si nikdy neodpustíme. Nikdo z nás.