Oranžový nos

Jsem v Bille! Už hodinu zírám na zářivku, která nade mnou poblikává, jakoby měla epileptický záchvat. Ze všech stran se na mě tlačí moji příbuzní. Začínám být sklíčená. Kolem chodí lidi, nikdo mě nechce. Sestřenice pořád otravuje s myšlenkou tragického osudu. Já na osud nevěřím! Nejsem fatalistka. Podle mě má každá mrkev šanci neskončit v lidském žaludku a vyhnout se tak své nejhorší noční můře....Uíííí! Rozjela se horská dráha? Ne. Někdo mě drží, strká do pytlíku, zavazuje ho a jdeme pryč...Vyndali mě ze sáčku. Všude bílo. Zima. Človíček pokládá tři koule na sebe. Ruka mě do nejmenší vráží...