Mýlka

K Vánocům jsem dostal kytku, prý je velmi vzácná,
starat se o ni je, moji milí, záležitost pracná.
Musím denně chytat mouchy, k jídlu jí je nabízet,
přes noc slupne pěkně všechno, nemusím ji pobízet.
Se zálivkou to nepřehánět, má radši sušší hlínu,
chce to ji dávat na přímé slunce, hlavně vyhýbat se stínu.
Však kytka velmi rychle chřadne, jsem to ale pěstitel,
na návštěvu zašel ke mně, můj bývalý učitel.
„Máš nedostatek informací, stačí jenom pohledět,
možná bych ti mohl něco o té kytce povědět.“
Červenám se dokonale, blbě se to poslouchá,
nemám totiž masožravku, ale za květníkem pavouka.