Na západ

Otřela si z obličeje prach a protáhla se. Byla unavená, velké břicho ji tížilo a suchý horký vzduch také nepomáhal.
Nadzvedla plachtu a pohlédla ven. Její Patrik se radil s ostatními, kde se utáboří na noc. Už dávno přestala počítat, před kolika týdny opustili zelený ostrov daleko na východě. Nejprve nekonečná cesta přes oceán, pak špína měst na pobřeží a nakonec kodrcání nehostinnou pustinou. Pomalu ztrácela víru, že to někdy skončí. Doma je čekala jen bída, ale co tady?
Pak uviděla, jak se Patrik usmál, a vzchopila se. Muži možná překonávají neznámé hranice, ale láska jejich žen žádné hranice nemá.