Rozdávala úsměvy, které mu vzala.
Sršela energií, kterou z něho vysála.
Přislibovala, co jemu odřekla.
Není-li svět slepý a hluchý, vydá svědectví, přemýšlel v probděných nocích. Nebo ji aspoň banálně domluví.
„Nevidím zlo, neslyším zlo, nemám co napomenout,“ řekla mu rodinná známá.
Řekl mu bratr, přítel, máma.
Uvazuje si smyčku, napadlo ho, zdali to vše není jen v jeho ukřivděné, stářím pomatené hlavě.
Až v mrholení hlíny na jeho rakev zalomcován hrůzou: co když ta nenáviděná slova řekne i Bůh?
Ne, nemluvme zle. Vzkaz shůry dostal o chloupek dřív, včas. Provaz si odvázal, slezl ze židle a nazul si trepky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
to je strašně smutný
Aries
to je strašně smutný
Ach jo,
Faob
asi jsem to napsal špatně, ale tentokrát jsem chtěl být optimistický a pozitivní...
Ufff. Ne, dobrý je to, ale
Rya
Ufff. Ne, dobrý je to, ale klepala jsem se. Ty trepky jsou takový úžasný detail, který to vrátí na zem :-)
Mně to ale taky připadá dobrý
Aries
Mně to ale taky připadá dobrý, ale ani ty trepky mi moc naděje nedávají. Spíš jako že ani umřít po svém ten chudák nemůže, i do toho mu někdo kecá...
Ten konec je hrozně zvláštní,
Lejdynka
Ten konec je hrozně zvláštní, a líbí se mi.
Je to takový... beznadějný a
Peggy
Je to takový... beznadějný a současně v tom naděje je... jako že to ještě nevzdal úplně.