Cesta z postýlky k žrádýlku a zase zpátky

"Hele, Koší, co je takové to velké, co páníček vždycky odpoledne přitáhne domů?"
"To je jízdní kolo, Želvíku."
"Já se toho bojím."
"Neboj se. To je jen takové udělátko pro rychlejší cestování."
"A bylo by to i pro nás? Abychom se rychleji dostali z pelíšku k mističce a zase zpátky?"
"Hele, Želvo, nechci se tě dotknout... Ale víš přece, že jsi trochu motoricky znevýhodněná?"
"Motoricky... co?"
"No, jako že bys z toho spadla."
"No dovol! Plácnu tě!"
"To bys nejdřív za mnou musela vyskočit, chá!"
Hop... ŽBUCH!
Želvík dělá jako by nic a olizuje se.
Košín se směje pod vousky.