Objev

Zapotácela se. Petr ji zachytil. Ruce měl náhle nepříjemně lepkavé. „Jsi samá krev! „Co se ti stalo?“ vykřikl. „Nevím,“ vzdychla Daniela. „Jakoby mě někdo bodl obrovskou rozevřenou pinzetou.“ Petr ji v rychlosti ovázal hlavu.
„Podívejte se!“ vykřikl kdosi. Proud světla dopadl na strnulého, velikánského, podivného opeřence s mohutnými pařáty!
„Páni, perfektně zachovalá fosilie!"
„Senzace.“
„Je podobný archeopteryxovi.“
„Kdepak, tenhle je mnohem větší. Má prehistorické rysy. To je dosud neznámý druh praptáka.“
„Hele, žije.“
„Blbost.“
„Pták Rasputin? Třináctý život není,“ vtipkoval Roman.
„Teď se pohnul.“
„Chachá, vypil elixír věčnosti.“
„Koukej, mžiká očima.“
Smích ustal.
„Opravdu!!!“
„Neřád! Na zobáku mu zasychá krev.“