Představy

„Doktore, mám hrozný strach. Vidím je všude, kam se podívám. Nesnáším je, nikdy jsem je neměl rád. Tělíčka s krunýřem, samá tykadla, tenké nožičky… a ta strašná klepeta! Jeden by z nich dostal infarkt.“
Doktor pozoroval muže před sebou. „Myslím, že si to jen namlouváte. Kdysi vás rak vyděsil a od té doby máte stále pocit, že nějaké vidíte.“
„To není možné, přece… Já… já i na vás vidím tykadla! Ale už odejdu, zdržel jsem vás dost. Vy mi nevěříte…“
Podivný případ stihomamu, zadíval se za odcházejícím pacientem doktor. Jeho tvář se roztáhla v úsměvu, až se mu tykadla roztřásla.