Půjdeme na zmrzlinu?

Posílám je po vodě, papírové lodičky různých velikostí. Pomalý líný proud si je bere a odnáší ode mne pryč.
„Už konečně půjdeme, mami?“ Dcerka máčí ve vodě klacík. Otáčím se k ní a stihnu se usmát, než se podívám na svoji berušku.
„Chtěla jsi tu zmrzlinu viď?“
Dcerka se rozzáří a nahlas promýšlí, kterou.
Nenápadně si otřu oči do rukávů. Jsem už velká. Za dospělost se platí.
„Kdy příště přijde táta?“
„V neděli. Jestli bude hezky, půjdete spolu do zoo. Představ si, tapírům se narodilo mládě. Je moc roztomilé.“
Flotila lodiček poskládaných z dopisů a psaníček se kolébá do moře.