Hra o čas

Stačí vydržet vzhůru celou noc a vyprávět příběhy tak, aby napínavá část zůstala přetržena mezi dnešní a zítřejší nocí.
Při tom všem musím myslet na jinou dívku, která takto vyprávěla o život. Možná její příběh použiju zítra. Měla bych. Nějak mi docházejí a občas se opakují, ale to je tím, že už je někdo zpracoval předtím. Nijak jim to neubírá na kráse, ujišťuji bratra, když na mě hledí z kouta, jako by mě nepoznával.
Někdy k ránu začínám blábolit a sypat otázky: Nač tu sekeru nesete? Jak se dostal na planetu vesmírný mor? Pláčí námořníci rum?
Bráška zatím vypadá zaujatě.