Nadbytečná

"Bal se. Večer vyrazíme."
"Už sem se nemohla dočkat."
"Ty ne."
"Počkat, cože?"
"Náš kontakt měl jedinou podmínku. Žádné ženy. Nikam nejdeš."
"To teda ne. Jdu s vámi."
"Ne, nejdeš. Stejně by ses nám akorát pletla pod nohy."
"Bratře! Řekni něco. Přeci nebudu jenom..."
"Má pravdu, Bianco, bude lepší, když zůstaneš tady. V bezpečí."
"Ale to přeci nejde. Musím jít s vámi."
"Odpověď je stejná. Můžeš se klidně ptát jestli námořníci pláčí rum. Bude stále stejná."
"Sestro, uklidni se. Všechno bude dobré."
"Nic nebude dobré!"
Těžké kapky jí uhodí do tváří, když vyběhne ven.
Smývají strach a bolest.
Skrývají pláč.