Noční směna

Zdravím. Drabble je to úžasně silné, ale příšerně depresivní (tím nechci říci, že je příšerné, naopak, je výborné).
Co se toho zvracení týká, vykládal mi kolega příšernou historku o fyzikovi, který pracoval jako obsluha lékařského zářiče /specifikoval mi přesně, co to bylo za stroj, ale já to zapomněla/. POZOR! VAROVÁNÍ! OPRAVDU DĚSIVÉ!!!
Jednou musel kvůli jakési opravě vlézt dovnitř a hodinu tam zůstal. Poté mu začalo v hlavě vrtat, zda předtím zářič vypnul (přesněji - nechal odjet do nepropustné obálky) anebo ne. V hrůze kopnul směrem k vypínači a vylezl. Koukl na vypínač a zjistil, že zdroj je zapnutý. Takže šlo jen o to, kolik obdržel. Osobní dozimetr musel poslat na chemické vyvolání, které trvalo několik dní. Zvracet začal okamžitě v intervalech, které naznačovaly obdrženou smrtelnou dávku (ta se prý dá spočítat i podle frekvence vomitu). V laboratoři s vyvoláním pohnuli a zjistilo se, že dozimetr je skoro čistý - zářič zapnul až při tom kopnutí, předtím byl vypnutý. Ale protože věděl, jak má akutní otrava vypadat, tělo se podle toho zařídilo... Prý šlo o skutečnou událost.

Není nad opravdu zasvěcené, počlivě připravené vědecké kousky. Děkuji za ně tobě i ostatním.

To je dobře napsané, těmi krátkými věcnými větami.
Strašná tragédie, která se, tuším, vůbec stát nemusela...

I po těch letech při pomyšlení na celou tu událost člověka silně mrazí a díky tomuhle drabble ještě o maličko víc.
Líbí se mi, jak ty krátké jednoduché věty navozují dojem jakéhosi seznamu, na němž se odškrtávají jednotlivé položky, děj jakoby člověk sledoval přes sklo a zároveň díky těm děsivým detailům ho to surově vtahuje do těla toho aktéra. Brr. Musela jsem si to přečíst několikrát. Morbidně fascinována.

Suverénně, za celý duben, na mě tohle drabble udělalo nejsilnější dojem.
A protože jsem typ, co když ho něco zaujme, začně se v tom šťourat, strávila jsem v posledních dnech nemálo času hledáním informací. Převážně přes strýčka Googla, ale taky mi na stole momentálně leží Medvěděvova Pravda o Černobylu (anglický překlad).
Bohužel, přesně jak píšeš, zdroje si leckdy protiřečí, ať už navzájem či samy sobě. Taky se někdy špatně rozlišuje, co je fakt a co autorská licence (a proto nemám ráda hrané dokumenty).
Jaký zdroj informací bys mi doporučila? Je mi jasné, že žádný není úplný a bezchybný. Jde mi spíš o to, které lze použít jako zdroje střípků do skládačky, a se kterými nemá smysl ztrácet čas.
S Medvěděvem mám po rychlém prolétnutí problém. Jeho kniha chvílemi připomíná spíš beletrii. "Beletristické" části navíc občas protiřečí o pár stránek dál citovaným svědectvím reálných osob. Taky je od začátku velmi rychle hotový s tím "kdo za to mohl".
Dokument "Černobyl - nultá hodina" očividně z Medvěděva hodně vychází, i když vinu hází primárně na Djatlova.
Dokument "Boj o Černobyl" se zabývá spíše událostmi o tom, netroufám si ho zatím moc hodnotit.
Díl seriálu "Vteřiny před katastrofou", který se Černobylem zabývá, se tváří supervědecky, zatímco vynechává spoustu faktů, a navíc je dost tendenční.
"Zažili skutečnou katastrofu - Černobylská havárie" je očividně spíše filmem než dokumentem, ale paradoxně i proto mi připadal dobrý. Nesnaží se předstírat, že přesně popisuje skutečnost. Jako snad jediný se ale dotýká otázky informovanosti pracovníků.
Našla jsem přepis nahrávek Valerije Legasova, bohužel jen v ruštině, kterou neovládám.
Podobně pouze v ruštině jsem našla klnihu, kterou o havárii napsal Anatolij Djatlov.
Asi nejzajímavějším nálezem byl "Trial at Chernobyl Disaster" od N. V. Karpana, protože obsahuje přepisy (částí) procesu s Djatlovem, Fominem, Bruchanovem a dalšími.
Jo, a taky jsem narazila na jednu konspirační teorii zahrnující propašovanou miniatomovku. Autor opravdu velmi nesnáší Legasova.
Edit: Skoro jsem zapomněla oficiální zprávy IAEA.