Lesem snesem

Kráčím s tichem, kráčím s lesem, mluvím s duchem, ptákem, vřesem. Potichu si zpívám píseň, jen aby na mě nešla tíseň. Do kroku mi šumí stromy, já bez dechu je poslouchám, ruce mé mi drásaj trny, a o pařezy klopýtám...
Vesměs bloudím, v kruhu velkém, v lese bez cest bez hranic, že sním, či bdím o lejně velkém, je to k vzteku a na nic. Mapu nechci, tu jsem ztratil, nebo radši zahodil? Jsou tu krtci, vlk se vrátil, další srnec narodil! A nechte mě tu bloudit sama, bloudit v kruhu poznání, tohle není žádné drama, to je lesu vyznání.