Útěk

Přeběhly po trámech jako myši. Po zborcené zdi dolů. Polajka špicovala uši a pokynula Lence, ať ji následuje.
Trosky města zůstaly za nimi a s nimi i Kostějovi poskoci.
To si aspoň Lenka myslela, než narazily na skupinku rozpadlíků, kteří ještě byli dost čilí na to, aby je pořádně prohnali.
„Najdou nás,“ vydechla, když se s Polajkou schovávaly za dost symbolickým stromem.
Polajka se natáhla a sebrala jí oblak páry před ústy. „Teď už možná ne,“ řekla a spolkla ho.
Zatracené rusalky. Zatracená pustina, kde byla Lenka snad posledním zatraceným živáčkem.
I když teď už neviděla vlastní dech.
Zatracené rusalky.