Ještě jedno nesoutěžní.
Pohled do uvažování Járovy matky Marie.
Marie pozoruje barevné skvrny políček rozeseté po zvlněných kopcích. Při obdělávání těch polí skláněly generace jejích předků svoje hřbety. Ta půda si brala jejich sílu, z jejich síly plodí a živí je. Tam u potoka si její děd pochroumal kotník, když odvodňoval mokřad, a nadosmrti pak kulhal. Na Podlesí si otec uhnal zápal plic. Tuhle kapličku postavil její praděd, že se mu syn vrátil z pruské války, její matka si tu vymodlila Marii a Marie tu teď prosí o ochranu pro Járu.
Marie cítí palčivou odpovědnost za tu půdu. To věno není její. Je jejího rodu. Nemůže se ho vzdát.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Silné... moc silné...
Peggy
Silné... moc silné...
A moc mi to připomíná mou prababičku... taky cítila odpovědnost, aby "majetek po předcích zděděný pro budoucí generace uchovala". Dřela neskutečně, aby ten úkol splnila, aby dostála té odpovědnosti.
Ale je v tom i něco víc. Jsou to kořeny. Kořeny v půdě, kterou obdělávaly generace předků... Propojení s nimi. Vědomí toho propojení.
Působivě řečeno. Děkuju za
kytka
Působivě řečeno. Děkuju za krásný komentář.
S těmi kořeny je to pravda. Všechno se mi tam nevešlo.
Ono už ani to propojení mezi generacemi dneska není, co bývalo.
Odpovědnost je mrcha :o(
Aveva
Odpovědnost je mrcha :o(
Tenkrát to asi brali jinak
kytka
Tenkrát to asi brali jinak než my dneska. A taky ne všichni.
A pak jej sebrali jiní, a ti
neviathiel
A pak jej sebrali jiní, a ti po 40 letech tvrdí, že na něj mají zákonné právo, protože ho 40 let vlastnili
Je to hrozně složitý.
kytka
Je to hrozně složitý.
Ale doufám, že většina majetků se snad vrátila. I když často až potomkům, kteří k tomu po tom všem nemají takový vztah.
To je to, co bylo přetrhané a
Tora
To je to, co bylo přetrhané a co už se nespraví. Silné drabble.
Přesně tak, bohužel.
kytka
Přesně tak, bohužel.
Navázat už pořádně nejde.
Já ji chápu :-( Fakt hnusná
Arenga
Já ji chápu :-( Fakt hnusná doba to byla, je dobře, že o tom píšeš.
Já tak silná nejsem, ale taky
kytka
Já tak silná nejsem, ale taky jí chápu.
Doba byla zlá. Ale dneska už to asi pro většinu lidí je něco jako pravěk :-)
Což je na jednu stranu škoda a na druhou je to možná dobře.
Opět silné drabble.
Aplír
Dříve si lidé vážily té dřiny celých generací. Dnes často poděděná pole s lehkostí, bez vnitřních výčitek prodají. Nepotřebují je k obživě, tak asi také proto.
To máš těžký. Nemají k té
kytka
To máš těžký. Nemají k té půdě ani k té práci žádný vztah. TO je to strašný, co tehdy způsobili.
Ten vztah, přervaný loupeží,
Rya
Ten vztah, přervaný loupeží, se vrací jen velmi pomalu :(
Bojím se, že teď už se ve
kytka
Bojím se, že teď už se ve většině případů nevrátí. :-(
Kachničkoidní, jako vždycky.
Martian
Kachničkoidní, jako vždycky.
Děkuju, Martian.
kytka
Děkuju, Martian.
Silné a dojemné.
mila_jj
Silné a dojemné.
Ti lidé tehdy byli až dojemně
kytka
Ti lidé tehdy byli až dojemně silní.
A stejně jim to nebylo moc platné.
Ano, přesně tak.
Esclarte
Ano, přesně tak. Škoda, že takovou rodinu jsem neměla.
No, ve skutečnosti ani jí
kytka
No, ve skutečnosti ani jí nakonec nezbyde nic jiného, než se vzdát. :-(
Nádherně popsaný propojení s
strigga
Nádherně popsaný propojení s předky, rodinou a zemí. Násilně přervaný..
Děkuju. Já vlastně takové
kytka
Děkuju. Já vlastně takové propojení nevnímám, takže si jenom představuju, co asi ti předci cítili.
Ten archaický, silný vztah k
Regi
Ten archaický, silný vztah k půdě zděděné po předcích... Drabble je krásné jako všechny ostatní. Kdyby nebyly tak smutné, řekla bych, že je radost je číst.
Škoda, že archaický. Děkuju!
kytka
Škoda, že archaický.
Děkuju!
Úžasné! <3
Lejdynka
Úžasné! <3
Úžasně milá reakce :)
kytka
Úžasně milá reakce :)