Nad ránem
Případně ku poslechu :)
Unaveně si promnul oči. Nemusel vstávat, nešel totiž spát: celou noc pročítal listiny. Za oknem barva oblohy přecházela z fialové v rudou, čerstvý ranní vítr si hrál se stébly trávy. Kolikrát už takhle probděl noc, a kolikrát ještě?
Na chodbě šramot a pleskání bosých nohou, tiché zaskřípění dveří.
"Eldarione?"
"Nechtěl jsem budit maminku..."
Chvíli mlčel, ale pak povytáhl obočí.
"Co bys řekl menší vyjížďce na koni?"
Eldarionovi se rozzářily oči.
Vítr ve vlasech, v hlavě dokonale čisto. První ranní paprsek slunce a Eldarion, Eldarion a jeho radostný křik nesoucí se pláněmi. Jeho syn.
Usmál se.
Za tohle to všechno stálo.
Snad je v tom téma aspoň trošičku vidět. A jestli není, dovysvětlím. A jestli nebude uznáno, nevadí - prostě jsem jen měla hroznou chuť si něco takovýho napsat :)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
nevzpomínám si, kdo to je,
nevzpomínám si, kdo to je, ale to je jedno, je to srozumitelné a euforii po probdělé noci naprosto chápu
Postava viz níže, a moc
Postava viz níže, a moc děkuju! :)
Kachnička
Moc hezké. A dobře napsané.
Děkuju :)
Děkuju :)
Kachna!
Nejvíc se mi líbí ta Tvoje hrozná chuť to napsat, která z textu září!
Děkuju! Já si něco takového
Děkuju! Já si něco takového potřebovala napsat už několik dní, ale člověk míní, téma mění.. tak je to nakonec trochu tématu navzdory.
Taky si nemůžu vzpomenout na
Taky si nemůžu vzpomenout na otcovo jméno, ale tu euforii z krásného klidného rána po probdělé loni znám :)
Teda, netušila jsem, že jsem
Teda, netušila jsem, že jsem to napsala tak krypticky :), ačkoli ono to bude spíš nejasnýma reáliema a Eldarionovým jménem.. otec je samozřejmě Aragorn :) a děkuju.
Kdepak, to bude tím, že si
Kdepak, to bude tím, že si houby pamatuji :-)
(Mám takové tušení, že Aries se pod tento příspěvek podepíše :)
Já radši mlčím, protože jinak
Já radši mlčím, protože jinak bych taky mohla být umlácena těžkými výtisky díla klasikova
Teda já chápu, že z několika
Teda já chápu, že z několika mých posledních drabblat to tak nemusí vypadat, ale vážně jsem chronicky hodná a těm ubohým knížkám bych to nemohla udělat! :D
To mě velmi uklidnilo ;)
To mě velmi uklidnilo ;)
já jsem to pochopila :-) (ale
já jsem to pochopila :-) (ale musela jsem si to přečíst dvakrát, teda)
a to povytažení obočí je dobrý detail
Poslyš, touhle postavou mě na
Poslyš, touhle postavou mě na dojatou loužičku rozpouští Tenny, nefušuj jí do toho :) Nebo jo, je to skvělé a ráda se nechám rozpouštět ještě víc. ;)
Tak jestli myslíš Eldariona,
Tak jestli myslíš Eldariona, neboj, nejspíš nebudu :D ale jestli myslíš Aragorna, tak jakože nic neslibuju. Přece jenom ho čas od času potřebuju. :))
Eldarion je super, ale já mám
Eldarion je super, ale já mám problém s tím pánem, co má příliš mnoho jmen. A když je z něj Elessar, tak ještě víc <3<3<3
(Tsch, jako bych o něm
(Tsch, jako bych o něm nepsala už několik let! :D Ne, děkuju <3)
Vždyť já Ti ho nadšeně čtu a
Vždyť já Ti ho nadšeně čtu a snad i komentuju. :)
Však jo, neboj, nemyslím to
Však jo, neboj, nemyslím to vážně :)
Myslím, že každý čas od času
Myslím, že každý čas od času potřebujeme Aragorna :o).
:) Ano!
:) Ano!
Jako sůl!
Jako sůl!
Krásné a něžné
Krásné a něžné
Děkuju :)
Děkuju :)
...
také bych se nechytala, nebýt toho, že čtu Tenny. A Aragorna je občas třeba, takže líbilo.
:) No jo, to je tak, když je
:) No jo, to je tak, když je Eldarion jenom v dodatcích, a kdo si pamatuje dodatky, žejo. :D Moc děkuju!
(já si pamatuju dodatky)
(já si pamatuju dodatky)
a líbí moc! Není nad takovou pohodovou projížďku se synem, když jednomu už nedejchaj na záda ani skřeti, ani Nazgúlové, ani jiná havěť (ani nějakej trpaslík nebo hobit... ech, mám žertovnou, neber mě vážně).
Cestou na trénink jsem to
Cestou na trénink jsem to nezvládla okomentovat. Nekamarádím s vkládáním komentářů z mobilu. Je to nádherně poutavé. Unavené, ale tak příjemně. Lidsky.
Děkuju moc..
Děkuju moc..
Určitě je vidět.
Určitě je vidět.
To jsem ráda :)
To jsem ráda :)
Svěží ráno, vítr ve vlasech a
Svěží ráno, vítr ve vlasech a syn po boku - únava mizí jako mávnutím kouzelného proutku. Já to nejenom vidím, já to vnímám všemi smysly.
Moc děkuju! Taky jsem to při
Moc děkuju! Taky jsem to při psaní cítila. :)
Je to nádherně napsané. Děti
Je to nádherně napsané. Děti nám vlijí krev do žil, kdykoliv je potřeba. Ještě, že jsou...
Děkuju! (Já se vlastně docela
Děkuju! (Já se vlastně docela těším, až budu takovýhle chvíle moci taky jednou prožívat. :))
Na mne už je docela pozdě a
Na mne už je docela pozdě a resty dočítám s přestávkami celý den, takže smysluplný komentář nevyplodím. Ale líbí moc. KÁČ!
Děkuju! A obdivuju tě za
Děkuju! A obdivuju tě za poctivé dočítání restů, já už rezignovala a prostě si tak klikám :)
Kachničkoidní. :)
Kachničkoidní. :)
Ó, děkuji :)
Ó, děkuji :)
Krásné. A je celkem jedno,
Krásné. A je celkem jedno, jak se tam kdo jmenuje, ono by to bylo krásné v jakémkoliv obsazení ;)
Děkuju! A máš pravdu, je to
Děkuju! A máš pravdu, je to celkem univerzální :)
Probděná noc je pro mě děsivá
Probděná noc je pro mě děsivá představa, ale tohle je tak...
Prostě ano. :)
Děkuju moc. Probděný noci mě
Děkuju moc. Probděný noci mě neděsí, dokonce je mám svým způsobem ráda, zvlášť když je to dobrovolně a ne nad něčím, co mě nebaví.. spíš ty dny potom jsou pro mě trochu děsivý. :)
Právě pro ty dny, co
Právě pro ty dny, co následují, jsou pro mě probděné noci děsivý. A taky nejsem noční zvíře, tma mě obvykle nějak znepokojuje. Ale je fakt, že strávit třeba noc v příjemném zajímavém hovoru je skvělé.
Tak pro mě je třeba krásná
Tak pro mě je třeba krásná představa noci strávený chozením po kopcích, každej to máme jinak, no :) a ty dny potom jsou.. no, někdy až vtipný. Člověk si připadá pořád jako v nějakým oparu, jako by se mu všechno vlastně jenom zdálo. :D
Tak noční putování mám ráda,
Tak noční putování mám ráda, to je pravda, ale vždycky ve spojení s rodinou a povídáním. :) Rozhodně máš s nočním bděním větší zkušenosti, takže mě neber moc vážně. :D
Počkej, ale ty mě taky
Počkej, ale ty mě taky nebereš vážně, že ne? Nedělej to, já si nezasloužím být brána vážně.. :D
Větší zkušenosti nevím. Jen to s tou rodinou i s tím povídáním mám trochu jinak, no. :)
Chápu. Já jsem prostě
Chápu. Já jsem prostě introrodinný ráček. :D Není mi moc dobře mezi lidmi, ale rodina patří k mému ideálnímu biotopu. A stran putování mě nesmírně ovlivňují puťáky, na které chodím s tátou od šesti let.
A neboj, beru tě vážně s mírou. :D