Snažila se být silná, protože si slíbila, že tentokrát to vydrží, že odolá. Ale to, jak se na ni dnes podíval, a co jí řekl... A přitom ho má tolik ráda. Copak to nevidí? To jsem opravdu tak ošklivá, napadne ji a najednou ani neví jak, ale brečí a cpe se u toho jedním větrníkem za druhým. Na chvíli to pomůže, přichází blažený klid. Jenomže jídlo jí nepomůže napořád. Nenávidím se, nesnáším tohle hnusný tlustý tělo, proč jsem zase vyžrala půlku cukrárny? křičela na sebe před zrcadlem.
Toužila po komkoliv, kdo by ji miloval. Ale zatím zvládla jenom milovat jídlo.
Jsem si tak vzpomněla na svoje bludný kruhy...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je smutné, i když bohužel
Nathanel
To je smutné, i když bohužel asi mnohdy pravdivé.
Je to cesta, ze který se
Blueberry Lady
Je to cesta, ze který se hrozně těžko sestupuje, trvá to, než se najde někdo, kdo je ochoten si nejprve zamilovat duši a pak čekat, až tělo samo rozkvete. V šestnácti takový prostě nejsou.
Te zatraceně moudré... nebo
Zuzka
Te zatraceně moudré... nebo mi to tak aspoň v mym dnešnim bolehlavu připadá.
A někdy ani láska druhého
Scully
A někdy ani láska druhého nepomáhá a člověk se v tom motá díky vlastní zabedněný hlavě.
Ten titulek je vlastně
PanVrchni
Ten titulek je vlastně výstižným obsahem celého drabble...
:( Další reálně životové.
Terda
:( Další reálně životové. Chjo...
Jo jo :(
Killman
Jo jo :(
ouuuu...
Zuzka
ouuuu...
Dost se mi to spojilo s
Rya
Dost se mi to spojilo s knihou o poruchách příjmu potravy, kterou právě čtu. Mistrně vystiženo.