Když minulost není jen slovo
Pokud šlo o Malfoye, Hermiona v tom mívala jasno.
ON je ten pomýlený s předsudky.
ONA tou, co velkoryse nabídla druhou šanci.
Dokud náhodou neobjevila všechny ty staré listiny.
Léta Páně 1691.
Inkviziční proces s ďáblovými přisluhovači byl dlouhý a krvavý. Udal je mudlovský čaroděj… Z osmadvaceti členů rodiny přežil jediný.
„Je mi to moc líto,“ špitla roztřeseně. A vůbec poprvé k tomu dodala: „Draco.“
„Tys je nezabila, Grangerová,“ zavrčel.
Trochu toporně jí přisunul šálek čaje.
Chroupali čokoládové sušenky a mlčeli.
Teprve mnohem později ticho přerušil jeho úšklebek. „Prosím tebe, hlavně kvůli tomu nezačni zakládat nějaký další potřeštěný spolek, ano?“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
...
hluboké rány i po zajizvení bolí.
Přiznávám, že na celé HP
Přiznávám, že na celé HP sérii mě nejvíc mrzí, že autorka se ve finále kouzelnickou společnost nepokusila nějak „vyléčit“. Když vidíme hlavní aktéry o dvacet let později, působí to na mě dojmem, že kouzelnická společnost se dvojí válkou prakticky nikam neposunula a vzestup dalšího temného pána je tedy pravděpodobně jen otázkou času. Škoda.
"vyléčení" společnosti by
"vyléčení" společnosti by bylo fajn. Za tři roky (počítám od Voldyho návratu) hotovo. Po třech stech letech od zde popisované události.
Nedovedu si představit, jak by se to mělo zařídit.
(což není obhajoba odfláknutého závěru)
Mo, osobně by mi asi stačilo,
Mo, osobně by mi asi stačilo, kdybych viděla, že se nějakým optimismus dodávajícím způsobem změnili hlavní protagonisté. V hromadnějším měřítku bychom třeba mohli zahlédnout zrušení bradavických kolejí, nebo nějaký posun ve vztahu k mudlům (teda kromě toho, že je budeme oblbovat kouzly v autoškole, což o respektu k nim zrovna nevypovídá). Netvrdím, že do dvaceti let ta společnost měla být úplně jiná, ale náznaky by vidět být mohly. Pokud tedy má platit „všechno bylo, jak má být“, což vnímám jako synonymum k „všechno bylo v pořádku“.
Já to nechci obhajovat,
Já to nechci obhajovat, protože poslední kniha mě otrávila prakticky ve všech směrech. Předpokládám, že tím náznakem proměny k lepšímu mělo být, jak Harry říkal synkovi, že je jedno, do které koleje půjde. Což je hodně málo, to naprosto uznávám.
Jo, a zrovna u toho mi přišlo
Jo, a zrovna u toho mi přišlo, že to je paradoxně demonstrace toho, jak se to až tak neposunulo – když se malej Albus Severus ještě před nástupem do školy bojí zařazení do "špatné" koleje (ačkoli domácí prostředí by ho k tomu vést nemělo), tak ty nablblý předsudky žijou pořád vlastním životem...
Moje řeč.
Moje řeč.
Dokonce se obávám, že to jde až tak daleko, že to "všechno bylo v pořádku" tam je vztažené jen k předchozí větě - "jizva ho nezabolela už xx let". Takže změna podle mě veškerá žádná, sebestřednost pořád na stejné úrovni. (Že Harryho nebolí hlava, podle mě neznamená, že se někde ze stále stejné situace nezrodil nový temný pán. Znamená to jenom, že už mu v hlavě nebydlí ikstina Voldíka.)
To ale nevidím jako omluvu
To ale nevidím jako omluvu pro zatracování kouzelníků z mudlovských rodin, kteří v tomhle byli stejné potenciální oběti a podle malfoyovské logiky pranýřování vlastně všemi.
No, bohužel, sto slov…
No, bohužel, sto slov… Nevešlo se mi to tam úplně celé. Kouzelníci z mudlovských rodin byli nezřídka těmi, co po návratu do „mudlovského světa“ pro tu inkvizici pracovali. Někdy dobrovolně, někdy se „nechali přemluvit“, někdy z pouhého pudu sebezáchovy.
Taky nevidím důvod, aby se
Taky nevidím důvod, aby se kvůli tomuhle Hermiona omlouvala.
Ale obecně souhlasím, že tohle byl jeden ze zásadních důvodů striktního oddělení a utajování a asi ten zásadní mezník, odkdy už šli čarodějové a obyčejní vlastní cestou.
Nezdá se mi, že by se přímo
Nezdá se mi, že by se přímo omlouvala. Řekla jen: „je mi to líto“. Já v tom teda vidím docela rozdíl.
No jo, řekla. Asi by to řekla
No jo, řekla. Asi by to řekla i skutečná Hermiona. V každém případě beru, že ten proces se odehrát mohl, tomu bych věřila
Drabble se mi moc líbí.
Drabble se mi moc líbí. Ukazuje na hodně ošklivou kapitolu dějin vztahů mezi kouzelníky a mudly. Ale po těch stovkách let se mimo připomínání už stejně nedá nic dělat. A ke zdůvodnění zatracování mudlorozených kouzelníků by dávná kolektivní vina asi sloužit neměla.
Myslím, (doufám) že to Hermiona i Draco nad čajem a čokoládovými sušenkami oba pochopili.
Asi neměla. Ale - a teď
Asi neměla. Ale - a teď napíšu něco docela ošklivého - dovedu si představit situace, kdy se jako účelnější ukáže nejprve zevšeobecnit a přežít (a případně být příjemně přakvapený), než být zabitý, zatímco se pokouším dostát všem pravidlům detailní analýzy situace. Ale samozřejmě volba jednoho nebo druhého je věcí každého z nás. A konečně, domnívám se, že obě volby jsou svým způsobem tak trochu „Sophiiny“.
Teda au. V Harry Potterovi,
Teda au. V Harry Potterovi, jak ho znám, se tohle, pokud se nemýlím, odbývalo tím, že kouzelníci ovládali protižárová kouzla a většinou se nechali upalovat jen tak ze srandy. Ale tohle je vážně drsné pojetí, ale také asi reálnější.
Líbí se mi Malfoyův ticho rušící úšklebek.
Poznámky v komentářích
Poznámky v komentářích reflektovány. (Díky za ně.) Drabble mírně poupraveno. Měly jste pravdu, milé spolupíšící, ať je tam ten fujtajxl celý. :)
Jo, takhle je ten pocit jisté
Jo, takhle je ten pocit jisté zahanbenosti a lítosti mnohem pochopitelnější. :)
Tak nevím, jak to drabble
Tak nevím, jak to drabble vypadalo předtím, ale takhle je hodně silný. Souhlasím, že odpovědnost by se měla vždy přebírat na všech stranách, které si v konfliktu mají co vyčítat. (A ve světle nedávných výroků některých nejmenovaných světových politiků to oceňuju jako dost aktuální.) A myslím, že je dobře, že si to Hermiona uvědomuje, a doufám, že si to uvědomuje i Draco (a řekla bych, že ten tvůj i jo :)). Samozřejmě, že dneska už s tím nic neuděláme. Ale pořád je důležitý si to pamatovat. Pro výstrahu. Pro všechna příště.
Přečetla jsem si drabble po
Přečetla jsem si drabble po úpravě a s dovolením s připojím sem. Napsala bych totiž něco hodně podobného.
Amen. Líp bych to nenapsala.
Amen. Líp bych to nenapsala. Díky.
Pod tohle se podepíšu i já.
Pod tohle se podepíšu i já.
Velice pravděpodobné. Umím si
Velice pravděpodobné. Umím si i představit mechanismus, jakým se kouzelníci mudlovského původu do té spolupráce dostali.
Ale ten šrapnel se spolkem na konci! (Navíc když Hermioniny spolky ještě nikdy nic nevyřešily. Taková obdoba poslanecké komise...)
Jo, já si ho právě dovedu
Jo, já si ho právě dovedu představit taky. Dokonce v několika variantách - od zcela vědomé a cílené spolupráce až po zoufalství nad bezvýchodností vlastní situace a podlehnutí nátlaku okolí. Neposuzuju, neodsuzuju. Jen si myslím, že občas je dobré zamyslet se, jestli ti „zlí“ ke svým postojům nemají nějaký alespoň zčásti racionální důvod.
..
Bohužel vždycky se najde nějaký ten iniciativní blbec - a v horších případech jako zde za to později pykají desítky, stovky lidí mnoho a mnoho let dále. Dost temné téma, byla jsem upřímně ráda, že to Malfoy ke konci trochu odlehčil, ač náladu jistě neměl nejlepší.
No, ještě existovala varianta
No, ještě existovala varianta, že s Hermionou každý popadnou kladivo a pokusí se přetvořit Nebelvírův meč na kafemlejnek. (Celý pluh by při vší snaze asi nedali.) ;)
já k tomu po přečtení
já k tomu po přečtení komentářů nemám co dodat
líbí se mi to (ne, to, ale jak jsi to napsala)
líbí se mi, že ve tvém pojetí nejsou věci černé a bílé, ale i ty "bílé" jsou někdy pořádně zasviněné (jako v reálném životě)
Díky, Arengo. Ono v reálu je
Díky, Arengo. Ono v reálu je máloco jen bílé nebo jen černé (snad kromě bavlněných triček) a navíc, já zkrátka to dělení na „hodné“ a „zlé“ nemám ráda tak nějak od naturelu. Tak se občas pokouším relativizovat. Někdy uspěju, jindy ne. Ale i to je život. ;)
No právě!
No právě!
Ona i ta trička časem šednou...
Che! Se to musí prát v prášku
Che! Se to musí prát v prášku na černé. Pak je realita stálá a neměnná… :)
Drabble se mi líbí moc.
Drabble se mi líbí moc.
Díky. :)
Díky. :)
I mně. Je hodně mrazivé, ale
I mně. Je hodně mrazivé, ale ne naprosto pesimistické.
To bude tím, že já jsem
To bude tím, že já jsem takový optimistický pesimista. ;)
Tahle myšlenka se mi líbí,
Tahle myšlenka se mi líbí, včetně toho, že se Hermiona automaticky podvědomě považovala za tu "lepší", aniž by znala kontext, je to takový realistický s těmi oboustrannými předsudky... a ten závěr je pro odlehčení úplně super :)
V duchu jsem si s tím
V duchu jsem si s tím pohrávala už dlouho - že si ti dva zkrátka nemají zase až tolik co vyčítat. Moc díky za komentář.
Krásné, lidské, hluboké...
Krásné, lidské, hluboké...
Hermiona i Draco se hluboce
Hermiona i Draco se hluboce klaní a velmi děkují.