Radši trošku potu než pořádnou botu

Tu máš babu, pojď hrát s námi, trháš partu, mladý pane,
říkali mi kamarádi: "ať ti baba nezůstane."
Mě zajmaly spíše holky, plenil jsem jim plémě,
vrchovatě rozséval jsem svých talentů sémě.
Jedna přišla s tím, že čeká se mnou přílet čapí,
od té doby jenom stárnu a čas divě kvapí.
Pod nohama horká půda, doma žena, pěkná zrůda.
Otrokem jsem po ty roky rodinného krbu,
peru, krmím, smýčím, žehlím, taky záda drbu.
Kluci když viděli manýry její,
strouhali mrkvičku, doteď se smějí.
Rok od roku pochybností fůra ve mě vzrůstala,
teď vím jistě, chyba byla, že mi baba zůstala.