Jak jsme se nestali pokrevnými bratry

Včera jsme si s Honzíkem hráli na Vinetúa a Olšetrhenda. Byli jsme oba hrozně moc stateční a tak vůbec a nakonec jsme si řekli, že ještě se musíme stát pokrevnými bratry. Pokrevný bratr se dělá tak, že vemete nůž nebo něco ostrýho, říznete se oba do ruky a pak ty rány přitlačíte na sebe a hotovo. Vzít si nůž nám ale doma nedovolili, rezavou plechovku Honzík použít nechtěl, protože v ní bydlí Tetanus, a pak mamka řekla, že jestli nás uvidí s dořezanýma rukama, naplácá nám. Takže musíme být bratry jen normálně, ale nevím, jestli se to u Indiánů počítá.