Návrat

Předpokládali jsme, že se vrátíš.
Vždycky ses přece vracel.
Někdy to ale chce víc.
V mýdlových bublinách hra světel.
Nesmíš nám pohlédnout do očí,
to snad přece víš,
že někde v atmosféře století strážci
stále zpívají svou píseň.
Ty mne neznáš.
Vrátil se, ale ne kvůli nim.
Měl srdce rozervané a plné zejících děr.
Potřebuješ ho zašít, příteli.
Ne. Potřebuju tebe, je a všechny,
abyste mi podali ruce
a vytáhli mne odsud.
Nesmíme. Ty jsi zachránce,
my ti jen dáváme peníze.
Nejsi víc.
Podíval se naň s pohledem, který říkal: To snad nemyslíš vážně.
Mecenáš mu přišlápl prsty zlatou botou.